Sopka Komorní hůrka spolu s Železnou hůrkou představuje jednu z nejmladších sopek u nás. Komorní hůrka podle radiometrických měření soptila někdy v období před 900 000 – 450 000 lety, což znamená, že to bylo na rozhraní třetihor a čtvrtohor.

Sopka Komorní hůrka

Sopka Komorní hůrka patří k strombolskému typu sopky

Sopka Komorní hůrka se nachází v Chebské pánvi v blízkosti Františkových Lázní. Dostanete se k ní automobilem za silnice E48 směrem na Střížov a Klest. Tato sopka patří k nejlépe probádaným sopkám světa. Jedná se o nenápadné návrší s výškou asi 503 m a upoutalo pozornost průzkumníků již v 18. století. Z průzkumu vyšlo najevo, že Sopka Komorní hůrka byla sopkou strombolského typu, která v pravidelných intervalech vyvrhovala tekutou lávu. Ta ve vzduchu rychle tuhla a vytvářela sopečné pumy, lapily a strusku. Sopečné pumy pak v průměru dosahovaly až kolem 50 cm. Vrstvy pumy však byly v minulosti odtěženy a zůstala po nich takzvaná Velká jáma. Na konci sopečné aktivity vyplnila kráter a výlevy překryly také struskovité těleso sopky Komorní hůrky. Fragmenty můžete pozorovat v blízkosti ústí průzkumné štoly. Komorní hůrka vznikla na dně bývalého jezera v Chebské pánvi.

Komorní hůrka tvoří národní přírodní památku

Komorní hůrka patří od roku 1951 k národní přírodní památce, a to díky unikátnímu sopečnému reliéfu, ale i pro významné rostliny, které zde žijí. Na území národní přírodní památky sopky Komorní hůrka je evidováno na 100 druhů vyšších cévnatých rostlin. K těm nejvýznamnějším patří například užanka lékařská, pcháč bezlodyžný, mochna jarní, křivatec luční, vstavač kukačka nebo rozrazil jarní.