Táto, to jsou panorámata…!

Kdo by neznal okřídlenou hlášku z české klasiky stříbrného plátna z filmu Homolka a Tobolka. Jestli i vy se těšíte jako Heduš Homolková na „ta panorámata“, tak tento tip na výlet bude něco pro vás. V Pardubickém kraji totiž na trase Hřebenovky můžete do výšin vystoupat na celé řadě rozhledem.

Suchý vrch a Kramářova chata

Rozhledna Suchý vrch je součástí Kramářovy chaty. Oba objekty najdeme v nadmořské výšce 971 m těsně pod vrcholem stejnojmenného hory. Dostanete se sem přímo po Hřebenovce, po červeně značené turistické cestě s logem Hřebenovky z Mladkova nebo z Červenovodského sedla.

Kramářova chata byla postavena z iniciativy turistů z Jablonného nad Orlicí v roce 1928. Záměr postavit na Suchém vrchu turistickou chatu ale vznikl už v roce 1924. Právě na počest prvorepublikového politika, někdejšího ministerského předsedy Československé republiky Karla Kramáře, nese chata jeho jméno dodnes. Nebylo tomu tak ale vždy. Po obsazení republiky hitlerovským Německem zabrali i chatu, přejmenovali ji na Konrad Henlein Baude a turisty na řadu let nahradili rehabilitující se němečtí letci. Po válce boudu převzala naše armáda a sloužila jako vojenská zotavovna. Od roku 1961 byla pod správou Restaurací a jídelen a sloužila veřejnosti. V 80. letech byla zrekonstruována, v 90. zprivatizována, v důsledku čehož zdevastována až nakonec musela být v roce 1996 uzavřena. Po požáru jako Fénix z popela povstala do dnešní podoby za podpory fondů EU a turistům slouží nadále.

Není bez zajímavosti zmínit některé vzácné hosty, kteří využili zdejší pohostinství. Kromě dr. Kramáře, po němž je chata pojmenována a jež byl osobně přítomen i slavnostnímu otevření chaty 5. a 6. července 1928 to je i dr. Jiří Guth Jarkovský, předseda Klubu československých turistů, přítomný na téže akci. Při inspekční cestě po nedalekém opevnění se zde na obědě 26. srpna 1937 stavil tehdejší prezident Edvard Beneš v doprovodu náčelníka generálního štábu armádního generála Ludvíka Krejčího. Mezi hosty pravidelně patřili i umělci. Například básník Petr Bezruč do pamětní knihy zapsal tyto verše:

„Letím k chatě jako bezduchý
na déšť, když se spustí, kleji.
Suchý Vrch buď vždycky suchý,
když turisté k němu spějí”

No a kromě slavných osobností svědčí o oblibě turistické chaty v pamětní knize stovky a stovky dalších zápisů spokojených hostů.

Kramářova chata na Suchém vrchu

Rozhledna Suchý vrch je součástí Kramářovy chaty od roku 1932. Je betonová a její podoba připomíná hřib. No, trochu přerostlý hříbek… Původně byla stavěna jako vodárenská věž s výškou 33 metrů. Vyhlídková plošina je ve 22 metrech a dostanete se na ni po 128 schodech. V 60. letech minulého století na ni byly instalovány televizní antény a byla zasklena horní terasa. O dvacet let později zmizela pod kovovou kuželovitou nástavbou celá vrchní část věže a rozhledna tak získala svou současnou podobu.

Vyhlídková plošina nabízí k severu výhledy na masiv Králického Sněžníku, na východě na Hrubý a Nízký Jeseník a na jihu na Lanškrounsko a Orlickoústecko. Severozápadu vévodí Orlické hory a při dobré viditelnosti i Krkonoše. Rozhledna je přístupná celoročně od 9 do 17 hodin. Vstup na ni je zpoplatněn. Žetony pro vstup zakoupíte ve vedlejší Kramářově chatě.

Rozhledna Suchý vrch ve tvaru hříbku je vyhledávaným turistickým cílem po celý rok

Křížová hora

Nad ČervenouVodou si můžete vyběhnout na moderní rozhlednu Křížová hora. Stojí na stejnojmenné hoře v nadmořské výšce 725 metrů. Nerad se opakuji, ale i zde je na místě příměr s Fénixem vstávajícím z popela. Křížová hora totiž bývala oblíbeným cílem poutí a výletů obyvatel nejenom nedaleké Červené Vody. Na vrchol vedla křížová cesta, stával tu dřevěný kostelík a dřevěná chata. S koncem druhé světové války a následným odsunem původního německého obyvatelstva místo pustlo. Sovětská vojska, která v roce 1968 přišla na dočasnou přes dvacet let trvající pomoc, se zdržela i ve zdejším kraji a prostor za Křížovou horou byl sovětům vyčleněn jako cvičiště. Křížová cesta byla vytrhána, pískovcové kříže zlámány, kostelík a chata zbourány.

Nové tisíciletí sem opět přivedlo život. Zrodil se projekt na výstavbu nové rozhledny a ta byla v roce 2007 skutečně otevřena veřejnosti. Pětadvacetimetrový železobetonový tubus je vyztužen osmi svislými žebry. Kolem přízemí je otevřený ochoz s oblou střechou a celá rozhledna je obložena smrkovými palubkami. Z vyhlídkového ochozu je k západu krásný výhled na Červenou Vodu a protější kopce Bukovohorské hornatiny, na východ i do údolí Březné a na okolní kopce. Rozhledna má sezónní otevírací dobu a to ještě jen za pěkného počasí. Vstupné je 20 korun. Nicméně i když bude zavřená, tak pěkné výhledy jsou z nevelké plošiny, na níž rozhledna stojí, která prudce spadá k západu k Červené Vodě.

Val

Rozhledna nebo vyhlídka? No a není to vlastně jedno? Stejně jako filmový hrdina děda Homolka bychom mohli odtušit „Tak co říkáte tomu panorámatu? Je to žrádlo, co?“

Z vyhlídkové plošiny ve výšce 22 metrů je vidět masiv Králického Sněžníku, poutní areál na Hoře Matky Boží, Bukovohorská pahorkatina se Suchým vrchem a jemu dominují rozhlednou, přírodní park Jeřáb a panorama Hrubého a Nízkého Jeseníku. Za rozhlednu slouží v nadmořské výšce 788 metrů stojící kovová telekomunikační věž vysoká 34 metrů. Nahoru vedou 123 schody. Otevřená byla v roce 2003 a je celoročně volně přístupná.

Na louce kousek od kláštera Hora Matky Boží na Hedči najdete rozhlednu Val

Stezka v oblacích

Pokud jste dočetli až sem, tak asi nebudete patřit k lidem, kteří mají strach z výšek. Všechny dosud popsané rozhledny vám nabídnou daleké výhledy. Jen jedna si ale zakládá – a to do slova a do písmene – že vás dostane až do oblak.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě je fenomén. Asi není nikdo, kdo by o ní neslyšel. Od roku 2015, kdy byla otevřena, se její propagaci snad ani nedá uniknout. Původní plány prý počítaly s návštěvností na hranici 100 000 lidí a skutečnost je dvojnásobná. Důvod je, tedy kromě profesionálního marketingu, zcela zřejmý. Je to prostorově velmi výrazná stavba ze dřeva a oceli.

Do oblak se dostanete po 710 metrů dřevěném točitém schodišti. To je samozřejmě bezbariérové. Z výšky 55 metrů pak můžete obdivovat široké panorama okolních vrcholů Orlických hor, masivu Králického Sněžníku, části Jeseníků, Bukové hory a Suchého vrchu. Jak lze čekat, Stezka je otevřená celoročně a vstup je zpoplatněn.

Z výhledů na Stezce v oblacích se vám může až zatočit hlava

Klepáč

Další rozhlednou, kterou najdete přímo na Hřebenovce je Klepáč. Stojí prakticky naproti Stezce v oblacích přes údolí řeky Moravy na vrchu stejnojmenného kopce. A jen pro upřesnění stojí pár desítek centimetrů za státní hranicí na polském území.

Výhled z této 25 metrů vysoké dřevěné rozhledny je velkolepý. Králický Sněžník, Slamník, Jeseníky, Jeřáb, Orlické hory a za nimi Krkonoše i Polsko na severu budete mít jako na dlani. Bodejť by ne! Ze všech výše popsaných rozhledem má nejvyšší nadmořskou výšku – 1143 metrů. Postavili ji sousedé Poláci v roce 2009. Zlí jazykové tvrdí, že je to vidět na první pohled na lajdáckém zpracování dřevostavby. Pravdou je, že nejednoho návštěvníka napadne, jak je možné, že ještě stojí a nespadla. Vstup na ni je bezplatný, ale momentálně je uzavřená.

Dřevěná rozhledna Klepáč se tyčí nad okolní horskou smrčinu

Vzhůru do oblak!

Milovníci dalekých výhledů touto nabídkou ale nemusejí skončit. V Pardubickém kraji mohou zaskočit ještě na Andrlův chlum nad Ústím nad Orlicí. Severněji v Královéhradeckém kraji na Velkou Deštnou, na Feistův kopec nad Olešnicí, na Dobrošov, na Větrnou hůrku nad obcí Vysoká Srbská, na prahu Krkonoš na Elišku nad Babím, na Štěpánku nad Kořenovem a skončit v kraji rozhleden v Jizerských horách. A na většinu z nich je dovede právě Hřebenovka. Historie této trasy sahá až na počátek 20. století pod názvem Modrá hřebenovka neboli BlauerKammweg. Zástupci německých horských a turistických spolků se rozhodli jednotně vyznačit stezku přes vrcholové partie Lužických hor. Do současné podoby byla trasa obnovena za finanční pomoci Evropské unie nedávno, a to v roce 2019. Kdo ji chce projít celou, spočine v Německu, Polsku i Česku a pochopitelně důvěrně pozná pohraniční oblasti Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického i Olomouckého kraje.

Turistické proznačení hřebenové trasy i vybudování turistické infrastruktury je součást projektu Česko-polská Hřebenovka – východní část, přičemž celkový rozpočet projektu s registračním číslem CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001254 je přes 3,5 milionu €, tedy zhruba 90 milionů korun. Projekt je spolufinancován z EFRR prostřednictvím Operačního programu INTERREG V-A Česká republika-Polsko.